ज्ञानेश्वरी
✍️ Ovi

ज्ञानेश्वरी

भावार्थदीपिका

👤 संत ज्ञानेश्वर १३ वे शतक (इ.स. १२९०)
📋 18 अध्याय 📜 96 श्लोक
ज्ञानेश्वरी हा भगवद्गीतेवरील संत ज्ञानेश्वरांनी लिहिलेला मराठी भाष्यग्रंथ आहे. वारकरी संप्रदायाचा हा पाया मानला जातो आणि यात भक्ती, ज्ञान आणि योगाचा सुवर्णमध्य साधला आहे. या ग्रंथामुळे संस्कृतमधील गुह्य ज्ञान प्राकृत मराठी भाषेत आणून ते सर्वसामान्य लोकांसाठी खुले झाले, ज्यामुळे महाराष्ट्रात सांस्कृतिक क्रांती झाली.
📊 अध्यायनिहाय श्लोक सारांश
अध्याय नाव श्लोक
1 अर्जुन-विषाद योग 66
1 अर्जुनविषादयोग 1
1 अर्जुनविषादयोग 20
1 अर्जुनविषादयोग 8
1 अर्जुनविषादयोग (प्रारंभ) 1
2 सांख्य योग 279
2 सांख्ययोग 102
3 कर्मयोग 267
4 ज्ञानकर्मसंन्यास योग 56
4 ज्ञानकर्मसंन्यासयोग 169
4 ज्ञानकर्मसंन्यासयोग 1
5 संन्यास योग 8
5 संन्यासयोग 98
5 संन्यासयोग 1
5 संन्यासयोग 3
5 संन्यासयोग 1
6 आत्मसंयम योग 7
एकूण 379
अध्याय 1, श्लोक 1

ॐ नमोजी आद्या | वेदप्रतिपाद्या | जय जय स्वसंवेद्या | आत्मरूपा ||

"Om, Salutations to the Primordial One, the subject of the Vedas. Victory, victory to the Self-known, the form of the Soul."

आद्या Noun
Adya
मूळ किंवा सुरुवातीचा
The Primordial or First
वेदप्रतिपाद्या Adjective
Vedapratipadya
वेदांनी वर्णन केलेला
Described by the Vedas
स्वसंवेद्या Adjective
Swasamvedya
स्वतःला स्वतःच जाणणारा
Self-realized or Self-known
आत्मरूपा Noun
Atmarupa
आत्म्याचे स्वरूप असलेला
The form of the Soul
नमोजी Verb
Namoji
नमस्कार असो
Salutations to you

💡 अर्थ

हे मूळ पुरुषा, वेदांनी ज्याचे वर्णन केले आहे अशा तुला माझा नमस्कार असो. स्वतःला स्वतःच जाणणाऱ्या हे आत्मस्वरूपा, तुझा जयजयकार असो.

अध्याय 1, श्लोक 1

ॐ नमोजी आद्या | वेदप्रतिपाद्या | जय जय स्वसंवेद्या | आत्मरूपा ||

"Om, Salutations to the Primordial One, the subject of the Vedas. Victory, victory to the Self-known, the form of the Soul."

आद्या Noun
Adya
मूळ किंवा सुरुवातीचा
The Primordial or First
वेदप्रतिपाद्या Adjective
Vedapratipadya
वेदांनी वर्णन केलेला
Described by the Vedas
स्वसंवेद्या Adjective
Swasamvedya
स्वतःला स्वतःच जाणणारा
Self-realized or Self-known
आत्मरूपा Noun
Atmarupa
आत्म्याचे स्वरूप असलेला
The form of the Soul
नमोजी Verb
Namoji
नमस्कार असो
Salutations to you

💡 अर्थ

हे आदि पुरुष, वेदों द्वारा प्रतिपादित, आपकी जय हो। आप स्वयं को जानने वाले आत्मरूप हैं।

अध्याय 1, श्लोक 2

जे शब्दब्रह्म अशेष । जेणें फळलें विश्वदोष । जेथूनि हा प्रकाश । विश्वाचा होय ॥ २ ॥

"Who is the entire Word-Brahman, by whom the world's defects are shed, and from whom this light of the universe arises."

शब्दब्रह्म Noun
Shabdabrahma
वेद किंवा शब्दरूपी ईश्वर
The ultimate reality in the form of sound/Vedas
अशेष Adjective
Ashesha
संपूर्ण किंवा काहीही शिल्लक न राहिलेले
Complete or without remainder
विश्वदोष Noun
Vishvadosha
जगातील अज्ञान किंवा दोष
Worldly ignorance or faults
प्रकाश Noun
Prakasha
उजेड किंवा ज्ञान
Light or knowledge
जेथूनि Adverb
Jethuni
ज्याच्यापासून
From which

💡 अर्थ

जो संपूर्ण शब्दब्रह्म है, जिसके द्वारा संसार के दोष (अज्ञान) नष्ट होते हैं और जिससे इस विश्व को ज्ञान का प्रकाश मिलता है।

अध्याय 1, श्लोक 3

जेथ शब्दरत्नांची खाणी । उघडली हे लावणी । जेणें त्रैलोक्य हे वाणी । सुखी होईल ॥ ३ ॥

"Where the mine of word-jewels is opened, this composition is such that the speech of the three worlds shall be happy."

शब्दरत्नांची Noun
Shabdaratnanchi
शब्दांच्या रत्नांची
of the jewels of words
खाणी Noun
Khani
खाण
mine
लावणी Noun
Lavani
रचना किंवा मांडणी
composition or arrangement
त्रैलोक्य Noun
Trailokya
तिन्ही लोक (स्वर्ग, पृथ्वी, पाताळ)
the three worlds
वाणी Noun
Vani
भाषा किंवा लोक
speech or people
सुखी Adjective
Sukhi
आनंदी
happy

💡 अर्थ

इस रचना में शब्दों के रत्नों की खान खुल गई है, जिससे तीनों लोकों की वाणी सुखी हो जाएगी।

अध्याय 1, श्लोक 4

जेथ अभिनव वाग्विलास । जेथ चातुर्याचा सौरस । जेथ प्रमेयाचा सुवास । प्रगटला असे ॥ ४ ॥

"Where there is a novel eloquence, where there is the essence of cleverness, and where the fragrance of spiritual theorems has manifested."

अभिनव Adjective
Abhinav
अत्यंत नवीन
Innovative/New
वाग्विलास Noun
Vagvilas
शब्दांचे सौंदर्य/वक्तृत्व
Eloquence/Play of words
चातुर्याचा Noun
Chaturyacha
बुद्धिमत्तेचा
Of intelligence
सौरस Noun
Sauras
गोडवा किंवा रस
Sweetness/Essence
प्रमेयाचा Noun
Prameyacha
सिद्धांताचा
Of spiritual truths
सुवास Noun
Suvas
सुगंध
Fragrance
प्रगटला Verb
Pragatla
व्यक्त झाला
Manifested

💡 अर्थ

जहाँ नवीन शब्द-विलास है, जहाँ बुद्धिमत्ता का माधुर्य है और जहाँ आध्यात्मिक सिद्धांतों की सुगंध प्रकट हुई है।

अध्याय 1, श्लोक 5

जेथ अभिनव वाग्विलास | जेथ चातुर्यासीच फांकती फांस | जेथ प्रमेयाचा सुवास | वेधु लावी || ५ ||

"Where there is a novel play of words, where the nets of cleverness are spread, and where the fragrance of spiritual truths attracts the mind."

अभिनव Adjective
Abhinav
नवीन किंवा अपूर्व
Novel or unprecedented
वाग्विलास Noun
Vagvilas
शब्दांची शोभा किंवा वक्तृत्व
Eloquence or play of words
चातुर्यासी Noun
Chaturyasi
बुद्धिमत्तेला किंवा कौशल्याला
To intelligence or cleverness
फांस Noun
Phans
जाळे किंवा पाश
Net or snare
प्रमेयाचा Noun
Prameyacha
सिद्धांताचा किंवा सत्याचा
Of the spiritual truth or theorem
सुवास Noun
Suvas
सुगंध
Fragrance
वेधु Noun
Vedhu
आकर्षण किंवा वेध
Attraction or spell

💡 अर्थ

जहाँ नवीन शब्द-विलास है, जहाँ चातुर्य के पाश फैले हुए हैं और जहाँ सिद्धांतों की सुगंध मन को आकर्षित करती है।

अध्याय 1, श्लोक 6

तर्कु तोचि करपल्लव । जेथ सिद्धांतु तोचि नखप्रभा गौरव । जेथ प्रमेयें अति सवव । शोभती पैं ॥

"Logic is the tender sprout of His hands; the established conclusions are the luster of His nails; and the theorems shine forth beautifully therein."

तर्कु Noun
Tarku
तर्कशास्त्र किंवा अनुमान
Logic or reasoning
करपल्लव Noun
Karapallava
हातांचे कोवळे पल्लव
Tender sprouts of hands
सिद्धांतु Noun
Siddhantu
अंतिम निर्णय किंवा प्रस्थापित सत्य
Established conclusion or doctrine
नखप्रभा Noun
Nakhaprabha
नखांची कांती किंवा चमक
Radiance of fingernails
प्रमेयें Noun
Prameye
सिद्ध करावयाचे सिद्धांत किंवा विषय
Theorems or objects of knowledge
शोभती Verb
Shobhati
सुंदर दिसतात
Look beautiful or shine

💡 अर्थ

तर्कशास्त्र ही गणेश के हाथों के कोमल पल्लव हैं, और स्थापित सिद्धांत उन नाखूनों की चमक हैं। उन हाथों में सिद्ध किए जाने वाले विषय (प्रमेय) अत्यंत सुशोभित होते हैं।

अध्याय 1, श्लोक 7

जेथ सरस्वतीचेनि पावलें । वाक्चातुर्य ये फळें । तेणें रसाळपणें रसाळें । होती शब्द ॥ ७ ॥

"Where the grace of Saraswati falls, eloquence bears fruit; by that sweetness, words themselves become succulent."

सरस्वतीचेनि Noun
Saraswaticheni
सरस्वती देवीच्या
Of Goddess Saraswati
पावलें Noun
Pavale
कृपेने किंवा पावलांनी
By the grace or feet
वाक्चातुर्य Noun
Vakchatury
बोलण्यातील कसब
Eloquence in speech
फळें Verb
Phale
फळाला येणे
To bear fruit
रसाळपणें Adverb
Rasalpane
गोडव्याने
With sweetness
शब्द Noun
Shabda
शब्द
Words

💡 अर्थ

जहाँ सरस्वती देवी की कृपा होती है, वहाँ वाणी में चतुराई आती है और शब्द अत्यंत मधुर हो जाते हैं।

अध्याय 1, श्लोक 8

तैसेचि व्यासाचेनि प्रसादें । मीही येणेंचि छंदें । सांगेन ओवीप्रबंधें । मराठीया ॥ ८ ॥

"In that same manner, by the grace of Vyasa, I too shall narrate this in the Marathi language through the composition of Ovis."

व्यासाचेनि Noun
Vyasaceni
व्यासांच्या
By Vyasa's
प्रसादें Noun
Prasade
कृपेने
By grace
छंदें Noun
Chande
वृत्तात किंवा लयीत
In meter or rhythm
सांगेन Verb
Sangena
सांगेन
Will tell
मराठीया Noun
Marathiya
मराठी भाषेत
In Marathi language

💡 अर्थ

उसी प्रकार, महर्षि व्यास की कृपा से, मैं भी इस कथा को मराठी भाषा में ओवी छंद के माध्यम से कहूँगा।

अध्याय 1, श्लोक 9

आणि नाना शस्त्रसंपन्न । जे सकळ विद्या प्रवीण । जेथें साक्षात् धनुर्धरण । उभा असे ॥ ९ ॥

"And equipped with various weapons, who are experts in all sciences, where the great archer himself stands."

नाना Adjective
nana
विविध प्रकारचे
various
शस्त्रसंपन्न Adjective
shastrasampanna
शस्त्रांनी युक्त
equipped with weapons
सकळ Adjective
sakala
सर्व
all
प्रवीण Adjective
pravina
निपुण किंवा कुशल
expert or proficient
धनुर्धरण Noun
dhanurdharana
धनुष्य धारण करणारा
archer

💡 अर्थ

इस सेना में अनेक प्रकार के शस्त्रों से सुसज्जित और सभी विद्याओं में निपुण योद्धा हैं, जहाँ साक्षात् धनुर्धारी खड़े हैं।

अध्याय 1, श्लोक 10

तैसेचि हे सैन्य आमुचें । भीष्मबळें रक्षित असे साचें । म्हणोनि अपारपण याचें । न कळे कोणा ॥ १० ॥

"Similarly, this army of ours is truly protected by Bhishma's strength; hence its boundlessness is beyond anyone's comprehension."

तैसेचि Adverb
Taisichi
त्याचप्रमाणे
Similarly
सैन्य Noun
Sainya
लष्कर / फौज
Army
भीष्मबळें Noun
Bhishmabale
भीष्मांच्या शक्तीने
By Bhishma's strength
रक्षित Adjective
Rakshita
सुरक्षित
Protected
साचें Adverb
Sache
खरोखर
Truly / Indeed
अपारपण Noun
Aparpan
अफाटपणा / अमर्याद
Boundlessness

💡 अर्थ

उसी प्रकार हमारी यह सेना भीष्म पितामह की शक्ति से सुरक्षित है, इसलिए इसकी अपार शक्ति को कोई नहीं जान सकता।

अध्याय 1, श्लोक 11

तरी अवधारां महाराज । जे सकळ कळांचे निज । जेथूनि शब्दब्रह्मीं भोज । प्रगटे कीं ॥ ११ ॥

"Now listen, O Great Lord, who is the very essence of all arts, from whom the splendor of the Word-Brahman (Vedas) manifests."

अवधारां Verb
Avadharam
लक्ष देऊन ऐका
Listen attentively
सकळ Adjective
Sakal
सर्व
All
कळांचे Noun
Kalanche
कलांचे
Of arts
निज Noun
Nij
स्वतःचे स्थान / मूळ
Original source
शब्दब्रह्मीं Noun
Shabdabrahmi
वेदांमध्ये
In the Vedas
भोज Noun
Bhoj
शोभा / आनंद
Splendor / Enjoyment
प्रगटे Verb
Pragate
प्रकट होते
Manifests

💡 अर्थ

हे महाराज, आप सुनिए; आप समस्त कलाओं के मूल स्थान हैं और आप ही से वेदों की शोभा प्रकट होती है।

अध्याय 1, श्लोक 12

तंव तो कुरुवृद्धु पितामहू । जो प्रतापी जैसा सिंहू । गर्जला शंखु । अतिबळें ॥ १२ ॥

"Then the aged grandsire of the Kuru race, the valiant lion-like Bhishma, blew his conch with great strength."

कुरुवृद्धु Noun
Kuruvruddhu
कुरुवंशातील सर्वात ज्येष्ठ
The eldest of the Kuru dynasty
पितामहू Noun
Pitamahu
आजोबा (भीष्म)
Grandsire (Bhishma)
प्रतापी Adjective
Pratapi
पराक्रमी
Valiant/Mighty
सिंहू Noun
Simhu
सिंह
Lion
गर्जला Verb
Garjala
गर्जना केली / वाजवला
Roared / Sounded
अतिबळें Adverb
Atibale
मोठ्या शक्तीने
With great force

💡 अर्थ

तब कुरुवंश के सबसे वृद्ध और सिंह के समान प्रतापी पितामह भीष्म ने बड़े जोर से अपना शंख बजाया।

अध्याय 1, श्लोक 13

तंव तो कुरुवृद्धु पितामहू । जो प्रतापाचा अर्कु प्रदीप्तु । तेणें सिंहनादु केला अद्‍भुतु । शंखु पूरूनि ॥ १३ ॥

"Then the aged grandsire of the Kuru race, the glorious patriarch, blew his conch, roaring like a lion, to hearten Duryodhana."

कुरुवृद्धु Noun
Kuruvruddhu
कुरुवंशातील ज्येष्ठ
Eldest of the Kuru dynasty
पितामहू Noun
Pitamahu
आजोबा (भीष्म)
Grandsire
अर्कु Noun
Arku
सूर्य
Sun
प्रदीप्तु Adjective
Pradiptu
तेजस्वी किंवा प्रकाशमान
Radiant or brilliant
सिंहनादु Noun
Simhanadu
सिंहाची गर्जना
Lion's roar
पूरूनि Verb
Puruni
फुंकून (शंख वाजवून)
Having blown

💡 अर्थ

तब कुरुवंश के वृद्ध पितामह भीष्म ने, जो पराक्रम में प्रदीप्त सूर्य के समान हैं, अपना शंख बजाकर सिंह के समान गर्जना की।

अध्याय 1, श्लोक 14

तंव तेथ पांडवदळातें। देखिलें धृतराष्ट्रसुतें। जेवीं प्रळयकाळींचें भूतें। खवळलीं असती॥

"Then there, the son of Dhritarashtra saw the Pandava army, just as the beings of the time of dissolution are enraged."

तंव Adverb
Tanva
तेव्हा
Then
पांडवदळातें Noun
Pandavadalate
पांडवांच्या सैन्याला
To the Pandava army
धृतराष्ट्रसुतें Noun
Dhritarashtrasute
धृतराष्ट्राच्या पुत्राने (दुर्योधनाने)
By Dhritarashtra's son
प्रळयकाळींचें Adjective
Pralayakalinche
प्रलयकाळातील
Of the time of dissolution
खवळलीं Verb
Khavalali
क्षुब्ध झालेली किंवा रागावलेली
Enraged or agitated

💡 अर्थ

तब धृतराष्ट्र के पुत्र (दुर्योधन) ने पांडवों की सेना को देखा, जो प्रलय काल के क्रोधित भूतों के समान भयानक लग रही थी।

अध्याय 1, श्लोक 15

तंव तो पंचजन्य ऋषीकेशीं । देवदत्त धनंजयापाशीं । पौंड्र तो महाहृषी । भीमसेनें फुंकिला ॥ १५ ॥

"Then Hrishikesha (Krishna) blew the Panchajanya, Dhananjaya (Arjuna) blew the Devadatta, and Bhima of terrible deeds blew the great conch Paundra."

ऋषीकेशीं Noun
Hrishikeshi
श्रीकृष्ण (इंद्रियांचा स्वामी)
Lord Krishna (Master of senses)
धनंजयापाशीं Noun
Dhananjayapashi
अर्जुनाकडे
With Arjuna
फुंकिला Verb
Phunkila
वाजवला
Blew/Sounded
महाहृषी Adjective
Mahahrushi
मोठा पराक्रमी
Greatly powerful
पंचजन्य Noun
Panchajanya
श्रीकृष्णाच्या शंखाचे नाव
Name of Krishna's conch

💡 अर्थ

तब श्रीकृष्ण ने पाञ्चजन्य, अर्जुन ने देवदत्त और भीमसेन ने पौण्ड्र नामक महाशंख बजाया।

अध्याय 1, श्लोक 16

अहो ऐका मग तो अर्जुनु । सकळ सैन्य विलोकूनु । म्हणे हा काय अनयो दारुणु । मांडला असे ॥ १६ ॥

"Listen, then that Arjuna, looking at the entire army, said, 'What a terrible injustice has been set up here!'"

अर्जुनु Noun
Arjunu
अर्जुन
Arjuna
सकळ Adjective
Sakala
सर्व / संपूर्ण
All / Entire
विलोकूनु Verb
Vilokunu
पाहून / निरीक्षण करून
Having seen / observing
अनयो Noun
Anayo
अन्याय / संकट / दुर्दैव
Injustice / Calamity / Misfortune
दारुणु Adjective
Darunu
भयंकर / कठोर
Terrible / Severe

💡 अर्थ

तब अर्जुन ने सारी सेना को देखकर कहा, 'यह कैसा भयानक अन्याय या संकट खड़ा हो गया है!'

अध्याय 1, श्लोक 17

तेथ पांडवांचे दळ । जे महाभय काळ । कीं प्रळयकाळींचें प्रबळ । वायुचक्र ॥ १७ ॥

"There stood the Pandava army, like the terrifying form of Time (Death), or like the powerful whirlwind of the apocalypse."

तेथ Adverb
Tetha
तिथे
There
दळ Noun
Dala
सैन्य
Army
महाभय Adjective
Mahabhaya
अत्यंत भयानक
Terrifying
काळ Noun
Kala
मृत्यू किंवा वेळ
Death or Time
प्रबळ Adjective
Prabala
शक्तिशाली
Powerful
वायुचक्र Noun
Vayuchakra
चक्रीवादळ
Whirlwind

💡 अर्थ

वहाँ पांडवों की सेना ऐसी दिख रही थी जैसे साक्षात काल (मृत्यु) खड़ा हो, या प्रलय के समय चलने वाला प्रचंड चक्रवात हो।

अध्याय 1, श्लोक 18

जेथूनि शब्दसृष्टीचा विस्तारु । जो सकळ कळांचा माहेरघरू । तो हा श्रीगणेशु साचारु । जो प्रकाशु करी ॥ १८ ॥

"From whom the expansion of the world of words originates, who is the maternal home of all arts; that is this Shri Ganesha in truth, who brings forth the light."

शब्दसृष्टीचा Noun
Shabdasrushticha
शब्दांच्या जगाचा
of the world of words
विस्तारु Noun
Vistaru
विस्तार किंवा प्रसार
expansion
सकळ Adjective
Sakal
सर्व किंवा संपूर्ण
all
माहेरघरू Noun
Mahergharu
माहेर (उगमस्थान)
maternal home (source)
साचारु Adverb
Sacharu
खरोखर किंवा प्रत्यक्ष
truly or in reality
प्रकाशु Noun
Prakashu
उजेड किंवा ज्ञान
light or knowledge

💡 अर्थ

जिससे शब्द-सृष्टि का विस्तार होता है और जो समस्त कलाओं का मायका (उद्गम स्थान) है, वही यह श्रीगणेश वास्तव में ज्ञान का प्रकाश फैलाने वाला है।

अध्याय 1, श्लोक 19

जेथ शब्दकळा कुंठित । जेथ तर्काची दिठी न रिघत । जेथ मतीचा पांगु फिटत । तें रूप तुझें ॥

"Where the art of words is stunted, where the eye of logic does not enter, where the lameness of the intellect is cured, that is your form."

शब्दकळा Noun
Shabdakala
शब्दांची कला किंवा शक्ती
Art or power of words
कुंठित Adjective
Kunthit
थांबलेली किंवा मर्यादित
Stunted or limited
तर्काची Noun
Tarkachi
अनुमानाची किंवा लॉजिकची
Of logic or reasoning
दिठी Noun
Dithi
दृष्टी किंवा नजर
Sight or vision
रिघत Verb
Righat
शिरकाव होणे किंवा प्रवेश करणे
To enter or penetrate
मतीचा Noun
Maticha
बुद्धीचा
Of the intellect
पांगु Noun
Pangu
अपंगत्व किंवा मर्यादा
Lameness or limitation
फिटत Verb
Fitat
दूर होणे किंवा मिटणे
To be cured or removed

💡 अर्थ

जहाँ शब्दों की शक्ति समाप्त हो जाती है, जहाँ तर्क की पहुँच नहीं होती, और जहाँ बुद्धि की सीमाएँ मिट जाती हैं, वही आपका वास्तविक स्वरूप है।

अध्याय 1, श्लोक 20

तंव तो अर्जुनु धनुर्धरु । जो कारुण्याचा सागरु । आणि सकळ गुणांचा आगरु । पांडुकुमरु ॥ २० ॥

"Then that archer Arjuna, who is the ocean of compassion and the storehouse of all virtues, the son of Pandu."

अर्जुनु Noun
Arjunu
अर्जुन
Arjuna
धनुर्धरु Noun
Dhanurdharu
धनुष्य धारण करणारा
Archer
कारुण्याचा Noun
Karunyacha
दयेचा
Of compassion
सागरु Noun
Sagaru
समुद्र
Ocean
आगरु Noun
Agaru
खाण किंवा साठा
Repository or Storehouse
सकळ Adjective
Sakal
सर्व
All
पांडुकुमरु Noun
Pandukumru
पांडूचा मुलगा
Son of Pandu

💡 अर्थ

उस समय वह धनुर्धारी अर्जुन, जो करुणा का सागर और समस्त गुणों का भंडार है, वह पांडुपुत्र वहां उपस्थित था।

अध्याय 1, श्लोक 21

तंव तो अर्जुनु म्हणे कृष्णा । रथु दोन्ही सैन्यांमाझारीं आणा । जेथ हे उभे आहेत झुंझाणा । कुरुक्षेत्रीं ॥ २१ ॥

"Then Arjuna said to Krishna, 'Bring the chariot between the two armies, where these warriors are standing on the field of Kurukshetra.'"

अर्जुनु Noun
Arjunu
अर्जुन
Arjuna
म्हणे Verb
Mhane
म्हणाला
Said
रधु Noun
Rathu
रथ
Chariot
सैन्यांमाझारीं Noun
Sainyanmazari
सैन्यांच्या मध्ये
Between the armies
झुंझाणा Adjective
Zunzhana
युद्धासाठी
For the battle
कुरुक्षेत्रीं Noun
Kurukshetri
कुरुक्षेत्रावर
On Kurukshetra

💡 अर्थ

तब अर्जुन ने कृष्ण से कहा, 'हे कृष्ण, रथ को दोनों सेनाओं के बीच ले चलें, जहाँ ये योद्धा कुरुक्षेत्र के मैदान में युद्ध के लिए खड़े हैं।'

अध्याय 1, श्लोक 21

अर्जुन उवाच | सेनयोरुभयोर्मध्ये रथं स्थापय मेऽच्युत ||

तंव तो अर्जुनु म्हणे देवा । रथु दोहीं सैन्यांमाझारीं न्यावा । जेथ हे सकळ सैन्य पाहावा । उभे असती ॥ २१ ॥

"Then Arjuna said, 'O Lord, take the chariot between both the armies, where all these forces are standing to be seen.'"

अर्जुनु Noun
Arjun
पांडुपुत्र अर्जुन
Arjuna
दोहीं Adjective
Dohin
दोन्ही
Both
सैन्यांमाझारीं Adverb
Sainyanmazhari
सैन्यांच्या मध्ये
Between the armies
न्यावा Verb
Nyava
घेऊन जावा
To take or lead
सकळ Adjective
Sakal
सर्व
All
पाहावा Verb
Pahava
पाहण्यासाठी
To see

💡 अर्थ

तब अर्जुन ने कहा, 'हे देव, मेरा रथ दोनों सेनाओं के बीच ले चलिए ताकि मैं यहाँ खड़े सभी सैनिकों को देख सकूँ।'

अध्याय 1, श्लोक 22

तैसेचि हेही सैन्य । पाहावे म्यां सन्नद्ध पूर्ण । जे युद्धीं अतिप्रवीण । आले असती ॥

"Likewise, I must observe this army, fully prepared, who are highly skilled in war and have arrived here."

सैन्य Noun
Sainya
लष्कर किंवा फौज
Army
सन्नद्ध Adjective
Sannaddha
पूर्णपणे तयार किंवा सज्ज
Fully prepared or ready
अतिप्रवीण Adjective
Atipravina
अत्यंत निपुण किंवा कुशल
Highly skilled or expert
पाहावे Verb
Pahave
निरीक्षण करावे किंवा पाहावे
To observe or see
पूर्ण Adverb
Purna
संपूर्णपणे
Completely

💡 अर्थ

उसी प्रकार, मुझे इस सेना को देखना चाहिए जो पूरी तरह से सुसज्जित है, जो युद्ध में अत्यंत निपुण हैं और यहाँ लड़ने के लिए आए हैं।

अध्याय 1, श्लोक 22

यावदेतान्निरीक्षेऽहं योद्धुकामानवस्थितान् । कैर्मया सह योद्धव्यमस्मिन् रणसमुद्यमे ॥ २२ ॥

तैसेचि ते अठराही अक्षौहिणी । जेथ उभीं ठाकलीं असतीं दोन्ही । सैन्यें तेथें चक्रपाणी । रथु नेला ॥ २२ ॥

"In the same way, where the eighteen Akshauhini armies were standing, there Lord Krishna led the chariot."

अठराही Adjective
Aṭharāhī
अठरा
Eighteen
अक्षौहिणी Noun
Akṣauhiṇī
सैन्य मोजण्याचे एक प्राचीन माप
A large military unit
चक्रपाणी Noun
Cakrapāṇī
श्रीकृष्ण (ज्याच्या हातात चक्र आहे)
Lord Krishna
रथु Noun
Rathu
रथ
Chariot
नेला Verb
Nelā
घेऊन गेले
Took or Led
दोन्ही Adjective
Donhī
दोन्ही बाजूंची
Both sides

💡 अर्थ

भगवान श्रीकृष्ण ने रथ को उस स्थान पर ले जाकर खड़ा किया जहाँ दोनों पक्षों की अठारह अक्षौहिणी सेनाएँ खड़ी थीं।

अध्याय 1, श्लोक 23

तैसेचि तेही सैन्य । जे कौरवांचे मुख्य सैन्य । तेथें भीष्म द्रोण प्रधान । सकळही ॥ २३ ॥

"Similarly, that army, which was the main force of the Kauravas, had Bhishma and Drona as its primary leaders."

तैसेचि Adverb
Taiseci
त्याचप्रमाणे
Similarly
सैन्य Noun
Sainya
लष्कर / फौज
Army
मुख्य Adjective
Mukhya
प्रमुख
Main / Chief
प्रधान Adjective
Pradhan
महत्त्वाचे / अग्रगण्य
Principal / Foremost
सकळही Pronoun
Sakalahi
सर्वच
All of them

💡 अर्थ

उसी प्रकार कौरवों की मुख्य सेना में भीष्म, द्रोण और अन्य सभी प्रमुख योद्धा उपस्थित थे।

अध्याय 1, श्लोक 23

हे शब्दब्रह्म अशेषा । जेथूनि प्रसवले सुवेषा । तेथूनि हे मतिलेषा । लाभु जाहला ॥ २३ ॥

"From where the entire Shabdabrahma (Vedas) manifested in a beautiful form, from that same source, this trace of intellect has gained its light."

शब्दब्रह्म Noun
Shabdabrahma
वेद किंवा ईश्वरी वाणी
The Vedas or divine sound
अशेषा Adjective
Ashesha
संपूर्ण किंवा काहीही शिल्लक न ठेवता
Entire or without remainder
प्रसवले Verb
Prasavale
निर्माण झाले किंवा जन्मले
Originated or manifested
सुवेषा Adjective
Suvesha
सुंदर रूपाने
In a beautiful form
मतिलेषा Noun
Matilesha
बुद्धीचा अल्प अंश
A small trace of intellect
लाभु Noun
Labhu
प्राप्ती किंवा फायदा
Gain or benefit

💡 अर्थ

जिस स्थान से संपूर्ण वेदों की सुंदर रूप में उत्पत्ति हुई, उसी स्रोत से मेरी बुद्धि को यह थोड़ा सा ज्ञान प्राप्त हुआ है।

अध्याय 1, श्लोक 24

तंव अर्जुनें रथु हांकु म्हणे । दोन्ही सैन्यांमाझारीं ठाणें । करीं जेणें मी देखणें । झुंजतीं ये ॥ २४ ॥

"Then Arjuna said, 'Drive the chariot and station it between the two armies, so that I may see those who have come to fight.'"

तंव Adverb
Tanva
तेव्हा
Then
हांकु Verb
Hanku
चालव किंवा ने
Drive or take
सैन्यांमाझारीं Noun
Sainyanmazari
सैन्यांच्या मध्ये
Between the armies
ठाणें Noun
Thane
स्थान किंवा उभे करणे
Position or station
देखणें Verb
Dekhane
पाहणे
To see
झुंजतीं Adjective
Zhunjati
युद्ध करणारे
Those who fight

💡 अर्थ

तब अर्जुन ने कहा, 'हे कृष्ण, रथ को दोनों सेनाओं के बीच में ले जाकर खड़ा करें, ताकि मैं युद्ध के लिए आए हुए लोगों को देख सकूँ।'

अध्याय 1, श्लोक 24

तैसेचि हेही ग्रंथकथन | जे सकळ कळांचे निधान | कीं मोक्षलक्ष्मीचें भुवन | कीं विसांवा हा || २४ ||

"Similarly, this narration of the scripture is the treasure-house of all arts, the abode of the wealth of liberation, and a place of true rest."

तैसेचि Adverb
taisechi
त्याचप्रमाणे
similarly
ग्रंथकथन Noun
granthakathan
ग्रंथाचे निरूपण
narration of the scripture
सकळ Adjective
sakal
सर्व
all
निधान Noun
nidhan
भांडार किंवा खजिना
treasure or storehouse
भुवन Noun
bhuvan
निवासस्थान किंवा घर
abode or house
विसांवा Noun
visanva
विश्रांतीचे ठिकाण
resting place

💡 अर्थ

उसी प्रकार यह ग्रंथ का वर्णन सभी कलाओं का खजाना है, मोक्ष रूपी लक्ष्मी का निवास स्थान है और आत्मा के लिए परम विश्राम स्थल है।

अध्याय 1, श्लोक 25

तिये सैन्ये दोन्ही थोर । जैसे कळांतकाळींचे सागर । कीं महाप्रळयींचे अंबर । उथळले ॥ २५ ॥

"Both those armies were so great, like the oceans at the end of time, or like the sky surging during the great dissolution."

सैन्ये Noun
Sainye
सेना/लष्कर
Armies
थोर Adjective
Thor
मोठी/विशाल
Great/Vast
कळांतकाळींचे Adjective
Kalantakaliche
प्रलयकाळातील
Of the end of time
सागर Noun
Sagar
समुद्र
Oceans
महाप्रळयींचे Adjective
Mahapralayiche
महाप्रलयाच्या वेळचे
Of the great dissolution
अंबर Noun
Ambar
आकाश
Sky
उथळले Verb
Uthalale
उचंबळले/उसळले
Overflowed/Surged

💡 अर्थ

वे दोनों सेनाएँ इतनी विशाल थीं जैसे प्रलय काल के दो समुद्र उमड़ रहे हों या महाप्रलय के समय आकाश ही नीचे गिर गया हो।

अध्याय 1, श्लोक 25

तैसेचि हेही सैन्य । पाहावे म्हणोनि सज्ञान । उभा ठाकला सावधान । सैन्यामाजी ॥ २५ ॥

"In the same way, the wise Arjuna stood alert in the midst of the army to observe them."

तैसेचि Adverb
Taiseci
त्याचप्रमाणे
Similarly
सैन्य Noun
Sainya
लष्कर / फौज
Army
सज्ञान Adjective
Sajnan
ज्ञानी / समजदार
Wise / Knowledgeable
सावधान Adjective
Savadhan
सतर्क / सावध
Alert / Attentive
माजी Preposition
Maaji
मध्ये
In / Inside

💡 अर्थ

उसी प्रकार, बुद्धिमान अर्जुन ने सेना का निरीक्षण करने के लिए सावधानीपूर्वक सेना के बीच में खड़े होकर देखा।

अध्याय 1, श्लोक 26

तत्रापश्यत्स्थितान् पार्थः पितॄनथ पितामहान् । आचार्यान्मातुलान्भ्रातॄन्पुत्रान्पौत्रान्सखींस्तथा ॥

तेथ अर्जुनें देखिले । गोत्रज सकळ दाटले । पितामह आणि गुरु संचले । मातुल भ्राते ॥

"There Arjuna saw his kinsmen gathered; grandfathers and teachers assembled, along with maternal uncles and brothers."

देखिले Verb
Dekhile
पाहिले
Saw
गोत्रज Noun
Gotraja
रक्ताचे नातेवाईक
Kinsmen / Blood relatives
दाटले Verb
Datale
गर्दी केली / जमले
Gathered / Crowded
पितामह Noun
Pitamaha
आजोबा
Grandfather
मातुल Noun
Matula
मामा
Maternal uncle
भ्राते Noun
Bhrate
भाऊ
Brothers

💡 अर्थ

वहाँ अर्जुन ने अपने सभी सगे-संबंधियों को एकत्रित देखा, जिनमें पितामह, गुरु, मामा और भाई शामिल थे।

अध्याय 1, श्लोक 26

तंव अर्जुनें तेथ देखिले । गोत्रज सकळ उभे ठेले । पितामह आणि गुरु भलें । मातुळ बंधु ॥ २६ ॥

"Then Arjuna saw standing there all his kinsmen, grandfathers, teachers, maternal uncles, and brothers."

तंव Adverb
Tanva
तेव्हा
Then
देखिले Verb
Dekhile
पाहिले
Saw
गोत्रज Noun
Gotraja
रक्ताचे नातेवाईक
Kinsmen
सकळ Adjective
Sakala
सर्व
All
पितामह Noun
Pitamaha
आजोबा
Grandfather
मातुळ Noun
Matula
मामा
Maternal uncle
बंधु Noun
Bandhu
भाऊ
Brothers

💡 अर्थ

तब अर्जुन ने वहां अपने सभी सगे-संबंधियों को खड़ा देखा: पितामह, गुरु, मामा और भाई।

अध्याय 1, श्लोक 27

तान्समीक्ष्य स कौन्तेयः सर्वान्बन्धूनवस्थितान् । कृपया परयाविष्टो विषीदन्निदमब्रवीत् ॥

तैसेचि भीष्म द्रोण प्रमुख । जे सकळही भूपालक । आणि तेही सकळ आप्त लोक । देखिले तेणें ॥

"Similarly, he saw Bhishma, Drona, and all the kings, as well as all his relatives."

भीष्म Noun
Bhishma
पितामह भीष्म
Grandfather Bhishma
द्रोण Noun
Drona
गुरु द्रोणाचार्य
Teacher Drona
प्रमुख Adjective
Pramukh
मुख्य किंवा श्रेष्ठ
Chief or prominent
भूपालक Noun
Bhupalak
पृथ्वीचे पालन करणारे (राजे)
Kings or rulers
आप्त Noun
Aapta
नातेवाईक किंवा जवळचे लोक
Relatives or kinsmen
देखिले Verb
Dekhile
पाहिले
Saw

💡 अर्थ

उसी प्रकार अर्जुन ने भीष्म, द्रोण और अन्य सभी राजाओं तथा अपने सभी संबंधियों को वहां देखा।

अध्याय 1, श्लोक 27

तंव तिये सैन्ये दोन्ही । देखिली अर्जुने नयनीं । गोत्रज आणि आप्त जनीं । भरलीं आहाती ॥ २७ ॥

"Then Arjuna saw both the armies with his eyes; they were filled with his kinsmen and relatives."

तंव Adverb
Taṃva
तेव्हा
Then
सैन्ये Noun
Sainye
लष्कर / सेना
Armies
नयनीं Noun
Nayanīṃ
डोळ्यांनी
With eyes
गोत्रज Noun
Gotraja
एकाच कुळातील नातेवाईक
Kinsmen
आप्त Noun
Āpta
जवळचे लोक / इष्टमित्र
Dear ones
भरलीं Verb
Bharalīṃ
व्यापलेली / उपस्थित
Filled / Present

💡 अर्थ

तब अर्जुन ने अपनी आँखों से दोनों सेनाओं को देखा और पाया कि वे उसके अपने सगे-संबंधियों और प्रियजनों से भरी हुई थीं।

अध्याय 1, श्लोक 28

तैसेचि गुरु आणि कनिष्ठ । पितृव्य आणि इष्ट । देखिले तेथ वरिष्ठ । सकळही ॥ २८ ॥

"Similarly, he saw his teachers, younger brothers, paternal uncles, and dear friends; all the elders were present there."

तैसेचि Adverb
Taishechi
तसेच
Similarly
गुरु Noun
Guru
शिक्षक
Teachers
कनिष्ठ Adjective
Kanishtha
धाकटे
Younger
पितृव्य Noun
Pitruvya
काका
Paternal uncles
इष्ट Noun
Ishta
प्रिय
Dear ones
वरिष्ठ Adjective
Varishtha
थोर
Elders
सकळही Adjective
Sakalahi
सर्व
All

💡 अर्थ

उसी प्रकार उन्होंने वहां अपने गुरुओं, छोटे भाइयों, चाचाओं और प्रिय मित्रों को देखा; वहां सभी बड़े-बुजुर्ग उपस्थित थे।

अध्याय 1, श्लोक 28

तंव अर्जुनें तेथ देखिले । गोत्रज सकळ दाटले । मग विस्मयें विस्मित जाहले । म्हणे काय हें ॥ २८ ॥

"Then Arjuna saw all his kinsmen gathered there; he was struck with wonder and said, 'What is this?'"

तंव Adverb
Tanva
तेव्हा
Then
देखिले Verb
Dekhile
पाहिले
Saw
गोत्रज Noun
Gotraja
नातेवाईक
Kinsmen
दाटले Verb
Datale
एकत्र जमलेले
Gathered
विस्मयें Noun
Vismaye
आश्चर्याने
With wonder
विस्मित Adjective
Vismit
चकित
Amazed

💡 अर्थ

तब अर्जुन ने वहां देखा कि उसके सभी सगे-संबंधी एकत्र हुए हैं। यह देखकर वह अत्यंत चकित हुआ और कहने लगा, 'यह क्या है?'

अध्याय 1, श्लोक 29

कां जेथूनि हे सृष्टी । होय आणि मिळे दृष्टी । तो हा पुरुषु जगजेठी । देखिला म्यां ॥

"From whom this creation arises and by whom it is perceived, that Supreme Lord of the universe has been seen by me."

जेथूनि Adverb
Jethuni
ज्यांच्यापासून
From whom
सृष्टी Noun
Srushti
जग किंवा विश्व
Creation or Universe
दृष्टी Noun
Drushti
नजर किंवा दर्शन
Vision or Sight
पुरुषु Noun
Purushu
परमेश्वर किंवा मूळ पुरुष
Supreme Being
जगजेठी Noun
Jagajethi
जगाचा मालक किंवा श्रेष्ठ
Lord of the Universe
देखिला Verb
Dekhila
पाहिला किंवा अनुभवला
Saw or Witnessed

💡 अर्थ

मैंने उस सृष्टि के स्वामी को देखा है, जिससे यह सारा संसार उत्पन्न होता है और जिसकी कृपा से यह दिखाई देता है।

अध्याय 1, श्लोक 29

वेधु लागला चित्तासी । भ्रमु जाहला मानसीं । न कळे काय आपणासी । उचित कीं ॥

"My mind is pierced with pain, and I am confused. I do not know what is appropriate for me."

वेधु Noun
Vedhu
ओढ किंवा टोचणे (वेदना)
Piercing or intense distress
चित्तासी Noun
Chittasi
मनाला किंवा अंतःकरणाला
To the mind or consciousness
भ्रमु Noun
Bhramu
गोंधळ किंवा भ्रम
Confusion or delusion
मानसीं Noun
Manasi
मनामध्ये
In the mind
उचित Adjective
Uchit
योग्य किंवा बरोबर
Proper or appropriate
न कळे Verb
Na kale
समजत नाही
Does not understand

💡 अर्थ

मेरा मन बहुत व्याकुल है और भ्रमित हो गया है। मुझे समझ नहीं आ रहा है कि मेरे लिए क्या उचित है और क्या अनुचित।

अध्याय 1, श्लोक 30

तो हा शब्दार्थु रत्नाकरु । जो प्रमेयामृतें निर्भरु । तो म्यां श्रीगुरुप्रसादें थोरु । वोंवियेला ॥ ३० ॥

"This ocean of words and meanings, filled with the nectar of spiritual truths, has been composed by me through the great grace of my Guru."

शब्दार्थु Noun
Shabdarthu
शब्द आणि अर्थ
Words and meanings
रत्नाकरु Noun
Ratnakaru
समुद्र
Ocean
प्रमेयामृतें Noun
Prameyamruten
सिद्धांताच्या अमृताने
With the nectar of spiritual truths
निर्भरु Adjective
Nirbharu
पूर्णपणे भरलेला
Completely full
श्रीगुरुप्रसादें Noun
Shriguruprasaden
गुरूंच्या कृपेने
By the grace of the Guru
वोंवियेला Verb
Vonviyela
ओवीबद्ध केला
Composed in verse

💡 अर्थ

शब्दों और अर्थों का यह समुद्र, जो सिद्धांतों के अमृत से परिपूर्ण है, मैंने अपने श्रीगुरु की महान कृपा से ओवी (छंद) में रचा है।

अध्याय 1, श्लोक 30

गाण्डीवं स्रंसते हस्तात्त्वक्चैव परिदह्यते । न च शक्नोम्यवस्थातुं भ्रमतीव च मे मनः ॥ ३० ॥

गांडीव स्रंसे हस्तांतूनि । त्वचा दाहतसे सर्वोनि । मन भ्रमतसे भ्रमलेपणीं । न शके उभा राहो ॥ ३० ॥

"The Gandiva slips from my hand and my skin burns all over; my mind is wandering as if in a whirl and I cannot stand."

गांडीव Noun
Gandiva
अर्जुनाचे प्रसिद्ध धनुष्य
Arjuna's famous bow
स्रंसे Verb
Sranse
गळून पडणे किंवा निसटणे
slipping or falling
दाहतसे Verb
Dahatase
जळजळ होणे
burning sensation
भ्रमतसे Verb
Bhramatase
गोंधळणे किंवा चक्रावून जाणे
wandering or confused
हस्तांतूनि Noun
Hastantuni
हातातून
from the hand

💡 अर्थ

मेरे हाथ से गांडीव धनुष गिर रहा है, मेरी त्वचा में जलन हो रही है और मेरा मन भ्रमित हो रहा है, जिसके कारण मैं खड़ा रहने में भी असमर्थ हूँ।

अध्याय 1, श्लोक 31

न च श्रेयोऽनुपश्यामि हत्वा स्वजनमाहवे । न काङ्क्षे विजयं कृष्ण न च राज्यं सुखानि च ॥

आणि विजयाची काय चाड । कीं राज्यभोग हे गोड । जेथ आप्तचि हे प्राण सोड- । तील रणीं ॥ ३१ ॥

"And what is the desire for victory? Or how can these royal pleasures be sweet, when our own relatives are to give up their lives in the battle?"

विजयाची Noun
Vijayachi
विजयाची
Of victory
चाड Noun
Chad
आवड किंवा इच्छा
Desire or interest
राज्यभोग Noun
Rajyabhog
राज्याचे सुख
Royal enjoyments
आप्त Noun
Apta
नातेवाईक
Relatives
रणीं Noun
Rani
युद्धभूमीवर
On the battlefield

💡 अर्थ

मुझे विजय की क्या इच्छा? या राज्य के सुखों का क्या मोह? जहाँ मेरे अपने ही सगे-संबंधी इस युद्ध में अपने प्राण त्यागने वाले हैं।

अध्याय 1, श्लोक 32

जेथूनि शब्दु माघौता फिरे । जेथ विचारु न पवे पुरे । जेथूनि मनही माघौते सरे । तें रूप तुझें ॥

"From where words return, where thought does not reach fully, from where even the mind retreats, that is your form."

जेथूनि Adverb
Jethuni
जिथून
From where
शब्दु Noun
Shabdu
शब्द / वाणी
Word / Speech
माघौता Adverb
Maghauta
मागे / परत
Backwards / Return
विचारु Noun
Vicharu
तर्क / विचार
Thought / Logic
पवे Verb
Pave
पोहोचतो
Reaches
सरे Verb
Sare
मागे सरकते
Recedes / Moves away

💡 अर्थ

आपका स्वरूप ऐसा है जहाँ से शब्द वापस लौट आते हैं, जहाँ विचार पूरी तरह पहुँच नहीं पाते और जहाँ से मन भी पीछे हट जाता है।

अध्याय 1, श्लोक 33

तैसे अध्यात्मशास्त्रीं इये । जेथ अर्जुनु अधिकारु लाहे । तेथ श्रीकृष्णुचि वदता होये । हें नवल नोहे ॥ ३३ ॥

"Likewise, in this spiritual science, where Arjuna attains the qualification and Shri Krishna himself becomes the speaker, this is no wonder."

अध्यात्मशास्त्रीं Noun
Adhyatmashastri
अध्यात्म शास्त्रामध्ये
In the science of spirituality
अधिकारु Noun
Adhikaru
पात्रता किंवा अधिकार
Qualification or right
लाहे Verb
Lahe
प्राप्त करतो
Obtains or gets
वदता Noun
Vadata
बोलणारा किंवा सांगणारा
Speaker
नवल Noun
Naval
आश्चर्य
Wonder or surprise

💡 अर्थ

जिस प्रकार इस अध्यात्म शास्त्र में अर्जुन जैसा सुपात्र श्रोता है और स्वयं श्रीकृष्ण वक्ता हैं, तो इसमें कोई आश्चर्य नहीं कि यहाँ श्रेष्ठ ज्ञान प्रकट हो रहा है।

अध्याय 1, श्लोक 34

आणि हेचि काय सांगावें । जे आप्त आपणां व्हावे । तेचि मारूनि भोगावे । राज्यसुख ॥ ३४ ॥

"And what more shall I say? Should we enjoy the pleasures of sovereignty by killing those who are our very own kinsmen?"

आप्त Noun
āpta
जवळचे नातेवाईक
Kinsmen or relatives
सांगावें Verb
sāṅgāvē
सांगावे
Should tell
मारूनि Verb
māruni
ठार मारून
Having killed
भोगावे Verb
bhōgāvē
उपभोग घ्यावा
To enjoy or experience
राज्यसुख Noun
rājyasakha
राज्याचे सुख
Royal happiness or sovereignty

💡 अर्थ

और मैं क्या कहूँ? जिन सगे-संबंधियों के साथ हमें सुख बांटना चाहिए, उन्हीं को मारकर क्या हमें राज्य का सुख भोगना चाहिए?

अध्याय 1, श्लोक 35

येथ हे सकळही गोत्रज । आणि आचार्यादि पूज्य । हे मारूनि काय मज । राज्य करणें ॥

"Here all these are kinsmen and worshipful teachers; what is the use of ruling a kingdom by killing them?"

सकळही Adjective
Sakalahi
सर्व
All
गोत्रज Noun
Gotraja
रक्ताचे नातेवाईक
Kinsmen
आचार्यादि Noun
Acharyadi
गुरु इत्यादी
Teachers etc.
पूज्य Adjective
Pujya
आदरणीय
Worshipful
मारूनि Verb
Maruni
ठार करून
Having killed
मज Pronoun
Maja
मला
To me

💡 अर्थ

यहाँ ये सभी मेरे संबंधी और द्रोणाचार्य जैसे पूजनीय गुरुजन हैं। इन्हें मारकर मुझे राज्य प्राप्त करके क्या करना है?

अध्याय 1, श्लोक 36

तैसे अध्यात्मशास्त्रीं निपुण । जे प्रमेयाचे निधान । तयां मानसीं समाधान । होईल येणें ॥

"Likewise, those expert in spiritual science, who are the storehouse of ultimate truths, will find peace of mind through this."

अध्यात्मशास्त्रीं Noun
Adhyātmashāstrīṃ
अध्यात्म शास्त्रामध्ये
In the science of spirituality
निपुण Adjective
Nipuṇa
कुशल किंवा हुशार
Expert or skilled
प्रमेयाचे Noun
Pramēyācē
सिद्धांताचे किंवा सत्याचे
Of the theorems or ultimate truths
निधान Noun
Nidhāna
खजिना किंवा साठा
Treasure or storehouse
मानसीं Noun
Mānasīṃ
मनामध्ये
In the mind
समाधान Noun
Samādhāna
संतोष किंवा तृप्ती
Satisfaction or contentment

💡 अर्थ

जो लोग अध्यात्म शास्त्र में निपुण हैं और जो सिद्धांतों के ज्ञाता हैं, उनके मन को इस ग्रंथ से पूर्ण संतोष प्राप्त होगा।

अध्याय 1, श्लोक 37

येथ वडील धाकुटे । कवण कोणासीं वाटे । कीं हे अवघेचि आप्त इष्टे । वेढिले आहों ॥

"Who can distinguish between the elders and the youngsters here? For we are surrounded by our own kinsmen and loved ones."

वडील Noun
vadila
मोठे / वडीलधारे
elders
धाकुटे Noun
dhakute
लहान / धाकटे
youngers
कवण Pronoun
kavana
कोण
who
आप्त Noun
apta
नातेवाईक
kinsmen
इष्टे Noun
ishte
प्रियजन / मित्र
loved ones
वेढिले Verb
vedhile
वेढलेले
surrounded

💡 अर्थ

यहाँ कौन बड़ा है और कौन छोटा? ऐसा लगता है कि हम पूरी तरह से अपने ही रिश्तेदारों और प्रियजनों से घिरे हुए हैं।

अध्याय 1, श्लोक 38

तैसे ते कुरुक्षेत्रीं । मिळाले दोन्ही दळें अत्रीं । जैसा प्रळयकाळचां रात्रीं । समुद्रु खळबळे ॥

"In that manner, on Kurukshetra, both the armies gathered with weapons, just as the ocean churns on the night of the great dissolution."

कुरुक्षेत्रीं Noun
Kurukshetrim
कुरुक्षेत्रावर
On the field of Kurukshetra
मिळाले Verb
Milale
एकत्र आले
Gathered / Met
दळें Noun
Dalem
सैन्ये
Armies
अत्रीं Noun
Atrim
शस्त्रांसह
With weapons
प्रळयकाळचां Adjective
Pralayakalamcham
सृष्टीच्या अंताच्या वेळच्या
Of the time of cosmic dissolution
समुद्रु Noun
Samudru
सागर
Ocean
खळबळे Verb
Khalabale
खवळतो / खळबळतो
Churns / Agitates

💡 अर्थ

जैसे प्रलय काल की रात्रि में समुद्र खौलता है, वैसे ही कुरुक्षेत्र में दोनों सेनाएँ शस्त्रों के साथ एकत्रित हुईं।

अध्याय 1, श्लोक 39

तरी हे उचित नोहे आम्हांसी । जे वधावे गोत्रजांसी । काय जाणिजे या पापासी । ठावो होईल ॥

"Therefore, it is not right for us to kill our kinsmen; who knows what end this sin will bring?"

उचित Adjective
uchit
योग्य
proper or right
नोहे Verb
nohe
नाही
is not
वधावे Verb
vadhave
मारणे
to kill
गोत्रजांसी Noun
gotrajansi
आपल्याच कुळातील लोकांना
to kinsmen or relatives
पापासी Noun
papasi
पापाला
to the sin
ठावो Noun
thavo
ठिकाण किंवा आश्रय
place or refuge

💡 अर्थ

इसलिए अपने ही सगे-संबंधियों का वध करना हमारे लिए उचित नहीं है। पता नहीं इस पाप के कारण हमें कहाँ शरण मिलेगी या हमारी क्या गति होगी।

अध्याय 1, श्लोक 40

तंव तो द्रोणाचार्यपासीं । गेला अति संभ्रमेंसीं । मग विनवीतसे तयासी । दुर्योधन ॥ ४० ॥

"Then he (Duryodhana) went to Dronacharya in great agitation and addressed him."

तंव Adverb
Tanva
तेव्हा / त्यानंतर
Then
द्रोणाचार्यपासीं Noun
Dronacharyapasi
द्रोणाचार्यांच्या जवळ
Near Dronacharya
संभ्रमेंसीं Noun
Sambhramensi
घाईने किंवा गोंधळाने
With agitation or haste
विनवीतसे Verb
Vinavitase
विनंती करू लागला
Began to request
तयासी Pronoun
Tayasi
त्यांना
To him

💡 अर्थ

तब वह दुर्योधन अत्यंत व्याकुलता के साथ द्रोणाचार्य के पास गया और उनसे विनती करने लगा।

अध्याय 1, श्लोक 41

तैसेचि हे सकळ । कौरव माझे गोत केवळ । येथ मारितां काय फळ । होईल पां ॥

"Similarly, all these Kauravas are my own kin; what fruit will be gained by killing them here?"

तैसेचि Adverb
Taisichi
त्याचप्रमाणे
Similarly
सकळ Adjective
Sakal
सर्व
All
गोत Noun
Got
नातेवाईक/कुटुंब
Kin/Relatives
केवळ Adverb
Keval
फक्त/शुद्ध
Only/Purely
मारितां Verb
Marita
मारल्यावर
Upon killing
फळ Noun
Phal
परिणाम/फळ
Result/Fruit

💡 अर्थ

इसी तरह, ये सभी कौरव मेरे अपने ही संबंधी हैं। इन्हें मारने से क्या लाभ होगा?

अध्याय 1, श्लोक 42

म्हणोनि निवृत्तीदास म्हणे । तुम्ही अवधान द्यावे येणे । मग कथेचेनि सुवाणे । सुखी होआ ॥

"Therefore, says the servant of Nivritti, 'Give your attention to this; then you shall be happy with the fragrance of this story.'"

म्हणोनि Adverb
Mhanoni
म्हणून
Therefore
निवृत्तीदास Noun
Nivrittidas
निवृत्तीनाथांचा सेवक (ज्ञानेश्वर)
Servant of Nivritti
अवधान Noun
Avadhan
लक्ष किंवा एकाग्रता
Attention or focus
कथेचेनि Noun
Kathecheni
कथेच्या
Of the story/narration
सुवाणे Noun
Suvane
सुगंधाने किंवा आनंदाने
With fragrance or joy
सुखी Adjective
Sukhi
आनंदी
Happy

💡 अर्थ

इसलिए निवृत्तिनाथ के दास (ज्ञानेश्वर) कहते हैं कि आप यहाँ ध्यान दें, फिर इस कथा के आनंद से आप सुखी होंगे।

अध्याय 1, श्लोक 43

जेथ कुळधर्म लोपती । तेथ कुळदेवताही सांडिती । मग अधर्मेचि वस्ती । कीजे तेथ ॥ ४३ ॥

जेथे कुळधर्म लोप पावतात, तेथे कुळदेवताही सोडून जातात; मग त्या ठिकाणी केवळ अधर्माचाच वास होतो.

"Where family traditions vanish, the family deities also depart; thereafter, unrighteousness alone makes its abode there."

कुळधर्म Noun
Kuladharma
कुळाचे आचार किंवा परंपरा
Family traditions or duties
लोपती Verb
Lopati
नष्ट होतात
Vanish or disappear
कुळदेवता Noun
Kuladevata
कुळाचे दैवत
Family deity
सांडिती Verb
Sanditi
त्याग करतात किंवा सोडून जातात
Abandon or leave
अधर्मेचि Noun
Adharmechi
अधर्मानेच
By unrighteousness only
वस्ती Noun
Vasti
निवास किंवा राहणे
Residence or abode

💡 अर्थ

जब कुल की परंपराएं नष्ट हो जाती हैं, तब कुलदेवता भी उस कुल का त्याग कर देते हैं; फिर वहां केवल अधर्म का ही वास होता है।

अध्याय 1, श्लोक 44

तैसे ते कुरुक्षेत्र । जे धर्माचे पवित्र । जेथ आले अहोरात्र । सकळ राजे ॥

"Likewise, that Kurukshetra, which is the sacred land of Dharma, where all the kings have assembled day and night."

तैसे Adverb
Taise
त्याप्रमाणे
In that manner / Likewise
कुरुक्षेत्र Noun
Kurukshetra
कुरुक्षेत्राचे मैदान
The field of Kurukshetra
धर्माचे Noun
Dharmache
धर्माचे / कर्तव्याचे
Of righteousness / Of duty
पवित्र Adjective
Pavitra
शुद्ध / पवित्र
Holy / Sacred
अहोरात्र Adverb
Ahoratra
दिवस-रात्र
Day and night
सकळ Adjective
Sakal
सर्व / संपूर्ण
All / Entire
राजे Noun
Raje
राजे / सम्राट
Kings

💡 अर्थ

उसी प्रकार वह कुरुक्षेत्र, जो धर्म की पवित्र भूमि है, वहाँ सभी राजा दिन-रात एकत्रित हुए हैं।

अध्याय 1, श्लोक 45

अहो बत महत्पापं कर्तुं व्यवसिता वयम् । यद्राज्यसुखलोभेन हन्तुं स्वजनमुद्यताः ॥ ४५ ॥

अहो ऐसें हें न घडावें । जे आम्ही राज्यसुखाचेनि लोभें । स्वगोत्रवधु करावें । उद्यत जाहलों ॥ ४५ ॥

"Alas, we have resolved to commit a great sin, as we are ready to kill our own kinsmen out of greed for the pleasures of a kingdom."

अहो Particle
Aho
अरेरे (खेदाने)
Alas / Oh
राज्यसुखाचेनि Noun
Rajyasukha-cheni
राज्याच्या सुखाच्या
of royal happiness
लोभें Noun
Lobhen
लोभाने
by greed
स्वगोत्रवधु Noun
Swagotra-vadhu
आपल्याच कुळातील लोकांचा वध
killing of own kin
उद्यत Adjective
Udyata
तयार किंवा सज्ज
ready or prepared

💡 अर्थ

हाय! हम कितना बड़ा पाप करने के लिए तैयार हो गए हैं। राज्य के सुख के लोभ में हम अपने ही स्वजनों को मारने के लिए उद्यत हैं।

अध्याय 1, श्लोक 46

एवं अर्जुनु तो रणीं । दुःखें व्यापुला अंतःकरणीं । धनुष्यबाण सांडूनि धरणीं । बैसला रथावरी ॥ ४६ ॥

"Thus Arjuna, overwhelmed by grief in the midst of the battlefield, cast aside his bow and arrows and sat down on the seat of the chariot."

एवं Adverb
Evam
अशा प्रकारे
In this way
रणीं Noun
Ranim
रणांगणात
In the battlefield
व्यापुला Verb
Vyapula
व्यापलेला किंवा भरलेला
Overwhelmed or filled
अंतःकरणीं Noun
Antahkarnim
मनामध्ये
In the heart or mind
सांडूनि Verb
Sanduni
टाकून देऊन किंवा सोडून
Having cast away
धरणीं Noun
Dharanim
जमिनीवर
On the ground

💡 अर्थ

इस प्रकार अर्जुन युद्धभूमि में अत्यंत दुखी होकर, अपने धनुष और बाणों को त्याग कर रथ पर बैठ गया।

अध्याय 1, श्लोक 47

एवमुक्त्वार्जुनः संख्ये रथोपस्थ उपाविशत्। विसृज्य सशरं चापं शोकसंविग्नमानसः॥

ऐसें अर्जुनें तेथें। बोलिलें व्याकुळचित्तें। मग सांडूनि धनुष्यबाणातें। रथावरी बैसला॥ ४७॥

"Having spoken thus, Arjuna, with a mind distressed by grief, cast aside his bow and arrows and sat down on the chariot."

व्याकुळचित्तें Adverb
vyākulachitte
अस्वस्थ मनाने
with a disturbed mind
सांडूनि Verb
sāndūni
त्याग करून किंवा सोडून
having discarded
धनुष्यबाणातें Noun
dhanuṣyabāṇāte
धनुष्य आणि बाणांना
bow and arrows
रथावरी Noun
rathāvarī
रथावर
on the chariot
बैसला Verb
baislā
बसला
sat down

💡 अर्थ

ऐसा कहकर व्याकुल मन वाले अर्जुन ने अपने धनुष और बाण त्याग दिए और रथ पर बैठ गए।

अध्याय 1, श्लोक 48

तंव तो अर्जुनु म्हणे । काय हें न कळे मने । जे आपणचि आपणें । मारूं पाहतों ॥

"Then Arjuna said, 'I do not understand what this is that my mind feels, that we are seeking to kill our very own.'"

तंव Adverb
Tanva
तेव्हा
Then
म्हणे Verb
Mhane
म्हणाला
Said
कळे Verb
Kale
समजते
Understand
मने Noun
Mane
मनाला
To the mind
आपणचि Pronoun
Aapanachi
आपण स्वतःच
We ourselves
मारूं Verb
Marun
मारण्यासाठी
To kill

💡 अर्थ

तब अर्जुन ने कहा, 'मुझे समझ नहीं आ रहा है कि मेरे मन को क्या हो गया है, कि हम अपने ही लोगों को मारने के लिए तैयार हैं।'

अध्याय 1, श्लोक 49

तेणें महाघोषें थोरें । खांचरें आणि शिखरें । दुमदुमिती गहरें । प्रतिध्वनी ॥

"With that great sound, the valleys and mountain peaks resonated with deep echoes."

महाघोषें Noun
Mahaghoshe
मोठ्या आवाजाने
Loud sound
थोरें Adjective
Thore
प्रचंड किंवा मोठ्या
Great or huge
खांचरें Noun
Khanchare
दऱ्या किंवा खोल जागा
Valleys or gorges
शिखरें Noun
Shikhare
पर्वतशिखरे
Mountain peaks
दुमदुमिती Verb
Dumdumiti
घुमू लागले
Resonated
प्रतिध्वनी Noun
Pratidhvani
पडसाद
Echo

💡 अर्थ

उस भीषण गर्जना से घाटियाँ और पर्वत शिखर गूँज उठे और चारों ओर प्रतिध्वनि होने लगी।

अध्याय 1, श्लोक 50

तैसे ते कुरुक्षेत्र । जाहले असे पवित्र । जेथ आले अहोरात्र । देवगण ॥ ५० ॥

"In that way, Kurukshetra became so holy that the hosts of gods frequented it day and night."

तैसे Adverb
Taise
त्याप्रमाणे
In that manner / Similarly
कुरुक्षेत्र Noun
Kurukshetra
कुरुक्षेत्राची भूमी
The field of Kurukshetra
पवित्र Adjective
Pavitra
पावन किंवा शुद्ध
Holy or Sacred
अहोरात्र Adverb
Ahoratra
दिवस-रात्र
Day and night
देवगण Noun
Devgana
देवांचे समूह
Groups of deities

💡 अर्थ

उसी प्रकार वह कुरुक्षेत्र इतना पवित्र हो गया है कि वहां दिन-रात देवगण आते रहते हैं।

अध्याय 1, श्लोक 51

तेथ सात्यकी आणि विराटु । हा महारथी सुभटु । आणि द्रुपद हा जगजेठु । महाधनुर्धरु ॥

"There are Satyaki and Virata, the great chariot-warriors; and Drupada, the world-renowned archer."

तेथ Adverb
Tetha
तिथे
There
महारथी Noun
Maharathi
मोठा योद्धा
Great warrior
सुभटु Noun
Subhatu
उत्तम सैनिक
Excellent soldier
जगजेठु Adjective
Jagajethu
जगात श्रेष्ठ
Superior in the world
महाधनुर्धरु Noun
Mahadhanurdharu
महान धनुर्धारी
Great archer

💡 अर्थ

वहाँ सात्यकी और विराट जैसे महान योद्धा हैं। साथ ही राजा द्रुपद भी हैं, जो विश्व के श्रेष्ठ धनुर्धर माने जाते हैं।

अध्याय 1, श्लोक 52

तंव तो कुरुवृद्धु पितामहू । जो प्रतापाचा अगाधु । जैसा गर्जता मेघू । क्षोभला असे ॥ ५२ ॥

"Then that elder of the Kurus, the grandfather, who is of unfathomable prowess, roared like a thundering cloud."

तंव Adverb
Tanva
तेव्हा
Then
कुरुवृद्धु Noun
Kuruvruddhu
कुरुवंशातील ज्येष्ठ
Elder of the Kuru clan
पितामहू Noun
Pitamahu
आजोबा (भीष्म)
Grandfather (Bhishma)
प्रतापाचा Adjective
Pratapacha
पराक्रमाचा
Of valor
अगाधु Adjective
Agadhu
अफाट / अथांग
Immense / Unfathomable
गर्जता Adjective
Garjata
गर्जना करणारा
Thundering
मेघू Noun
Meghu
ढग
Cloud
क्षोभला Verb
Khshobhala
खवळलेला / गर्जलेला
Agitated / Roared

💡 अर्थ

तब कुरुवंश के वृद्ध पितामह भीष्म, जो अत्यंत प्रतापी हैं, गरजते हुए बादल की तरह जोर से दहाड़े।

अध्याय 1, श्लोक 53

तंव तो सिंहनादु थोरु । आणि पांचजन्याचा घोषु क्रूरु । दोनी मिळाले एकसरु । कडाडित ॥ ५३ ॥

"Then that great lion-like roar and the fierce sound of the Panchajanya met simultaneously, thundering aloud."

तंव Adverb
Tanva
तेव्हा
Then
सिंहनादु Noun
Simhanadu
सिंहासारखी गर्जना
Lion-like roar
थोरु Adjective
Thoru
मोठा किंवा प्रचंड
Great or huge
घोषु Noun
Ghoshu
मोठा आवाज
Loud sound
क्रूरु Adjective
Kruru
भयानक किंवा कठोर
Fierce or harsh
एकसरु Adverb
Ekasaru
एकाच वेळी
Simultaneously
कडाडित Verb
Kadadita
कडाडत
Thundering

💡 अर्थ

तब वह महान सिंहनाद और पांचजन्य शंख की भयानक ध्वनि, दोनों एक साथ कड़कड़ाते हुए मिल गए।

अध्याय 1, श्लोक 54

तैसे ते कुरुबळ । अचाट आणि प्रबळ । देखिले सज्ज सकळ । अर्जुने तेथ ॥

"In that manner, Arjuna saw the Kaurava forces there, immense and powerful, all fully prepared."

कुरुबळ Noun
Kurubala
कौरवांचे सैन्य
Kaurava army
अचाट Adjective
Achaat
अफाट किंवा प्रचंड
Immense or vast
प्रबळ Adjective
Prabal
शक्तिशाली
Powerful
देखिले Verb
Dekhile
पाहिले
Saw
सज्ज Adjective
Sajja
तयार
Ready or prepared
सकळ Adjective
Sakal
सर्व
All

💡 अर्थ

उसी प्रकार अर्जुन ने वहाँ कौरवों की उस सेना को देखा, जो अत्यंत विशाल, शक्तिशाली और पूरी तरह से सुसज्जित थी।

अध्याय 1, श्लोक 55

तंव तो अर्जुनु काय करी । जो धनुर्धरांमाजीं धुरंधरी । रथावरी धनुर्धारी । उभा असे ॥ ५५ ॥

"Then what did Arjuna do? He, the leader among archers, stood on the chariot with his bow."

तंव Adverb
Tanva
त्यावेळी
At that time
धनुर्धरांमाजीं Noun
Dhanurdharamanji
धनुर्धरांमध्ये
Among archers
धुरंधरी Adjective
Dhurandhari
श्रेष्ठ किंवा अग्रगण्य
Foremost or leader
रथावरी Noun
Rathavari
रथावर
On the chariot
धनुर्धारी Noun
Dhanurdhari
धनुष्य धारण करणारा
One who holds a bow

💡 अर्थ

उस समय अर्जुन क्या कर रहे थे? जो सभी धनुर्धरों में श्रेष्ठ हैं, वे अपने रथ पर धनुष धारण किए खड़े थे।

अध्याय 1, श्लोक 56

द्रुपदो द्रौपदेयाश्च सर्वशः पृथिवीपते । सौभद्रश्च महाबाहुः शङ्खान्दध्मुः पृथक् पृथक् ॥

तैसेचि द्रुपद द्रौपदेय । आणि अभिमन्यु महाबाहु । हेही आपुलाले सैन्य । घेऊनि आले ॥ ५६ ॥

"Likewise, Drupada, the sons of Draupadi, and the mighty-armed Abhimanyu also came, each with their own army."

तैसेचि Adverb
Taiseci
त्याचप्रमाणे
Similarly
द्रौपदेय Noun
Draupadeya
द्रौपदीचे पुत्र
Sons of Draupadi
महाबाहु Adjective
Mahabahu
महापराक्रमी किंवा ज्याचे हात गुडघ्यापर्यंत लांब आहेत असा
Mighty-armed or very powerful
आपुलाले Pronoun
Apulale
आपापले
Their respective
सैन्य Noun
Sainya
लष्कर किंवा फौज
Army

💡 अर्थ

उसी प्रकार राजा द्रुपद, द्रौपदी के पुत्र और महाबली अभिमन्यु भी अपनी-अपनी सेना लेकर युद्ध के लिए आए।

अध्याय 1, श्लोक 57

तैसे ते उभय दळ । अति दुर्धर आणि प्रबळ । जैसे प्रळयकाळींचे काळ । खवळले दोन्ही ॥

"Likewise, both those armies were extremely formidable and powerful, as if two personified deaths of the dissolution era had become enraged."

उभय Adjective
ubhay
दोन्ही
both
दळ Noun
daḷ
सैन्य
army
दुर्धर Adjective
durdhar
अजेय / कठीण
invincible / difficult
प्रबळ Adjective
prabaḷ
शक्तिशाली
powerful
प्रळयकाळींचे Adjective
praḷayakāḷīñce
विनाशाच्या वेळचे
of the time of dissolution
खवळले Verb
khavaḷale
संतप्त झाले
enraged

💡 अर्थ

उसी प्रकार वे दोनों सेनाएँ अत्यंत अजेय और शक्तिशाली थीं, जैसे प्रलय काल के दो काल (मृत्यु) क्रोधित होकर आमने-सामने खड़े हों।

अध्याय 1, श्लोक 58

तैसेचि द्रुपद द्रौपदेय । आणि अभिमन्यु महाबाहु । हे ही आपुलाले समय । गर्जते जाहले ॥ ५८ ॥

"Similarly, Drupada, the sons of Draupadi, and the mighty-armed Abhimanyu also roared in their own time."

तैसेचि Adverb
Taisichi
त्याचप्रमाणे
Similarly
द्रौपदेय Noun
Draupadeya
द्रौपदीचे पुत्र
Sons of Draupadi
महाबाहु Adjective
Mahabahu
महापराक्रमी किंवा ज्याचे हात बलवान आहेत असा
Mighty-armed
आपुलाले Adjective
Apulale
आपापल्या
Respective
गर्जते Verb
Garjate
गर्जना करणारे
Roaring

💡 अर्थ

उसी प्रकार राजा द्रुपद, द्रौपदी के पुत्र और महाबली अभिमन्यु ने भी अपनी-अपनी गर्जना की।

अध्याय 1, श्लोक 59

तैसे ते कुरुक्षेत्र । जे धर्माचे पवित्र । तेथ आले एकत्र । उभय दळ ॥

"Similarly, on that Kurukshetra, which is the holy land of Dharma, both the armies came together."

तैसे Adverb
Taise
त्याप्रमाणे
Similarly
कुरुक्षेत्र Noun
Kurukshetra
कुरुक्षेत्राचे मैदान
The field of Kurukshetra
पवित्र Adjective
Pavitra
पावन किंवा शुद्ध
Holy or Sacred
एकत्र Adverb
Ekatra
एका ठिकाणी
Together
उभय Adjective
Ubhaya
दोन्ही
Both
दळ Noun
Dala
सैन्य
Army

💡 अर्थ

उसी प्रकार, धर्म की पवित्र भूमि कुरुक्षेत्र पर दोनों सेनाएं (पांडव और कौरव) एकत्रित हुईं।

अध्याय 1, श्लोक 60

तंव तो भीष्म महाबळी । कडाडिला सिंहनादें काळीं । मग शंखु पूरिला प्रबळीं । तो गाजला गगनीं ॥ ६० ॥

"Then the mighty Bhishma roared like a lion and blew his powerful conch shell, which resounded through the heavens."

भीष्म Noun
Bhishma
भीष्म पितामह
Bhishma Pitamaha
महाबळी Adjective
Mahabali
अत्यंत बलवान
Very powerful
सिंहनादें Noun
Simhanade
सिंहाच्या गर्जनेप्रमाणे
Like a lion's roar
शंखु Noun
Shankhu
शंख
Conch shell
पूरिला Verb
Purila
फुंकला
Blew
गगनीं Noun
Gagani
आकाशात
In the sky

💡 अर्थ

तब महाबली भीष्म ने सिंह के समान गर्जना की और अपना शंख जोर से बजाया, जिसकी ध्वनि पूरे आकाश में गूंज उठी।

अध्याय 1, श्लोक 61

तंव तो अर्जुनु म्हणे कृष्णा । रथु दोन्ही सैन्यांमाझारीं आणा । जेथ हे सकळ सैन्य देखणा । पावेन मी ॥

"Then Arjuna said to Krishna, 'Bring the chariot between both the armies, where I can see all these soldiers.'"

अर्जुनु Noun
Arjunu
अर्जुन
Arjuna
कृष्णा Noun
Krushna
श्रीकृष्णाला
To Krishna
रथु Noun
Rathu
रथ
Chariot
सैन्यांमाझारीं Adverb
Sainyanmazari
सैन्यांच्या मध्ये
Between the armies
देखणा Verb
Dekhana
पाहणे किंवा निरीक्षण करणे
To see or observe
सकळ Adjective
Sakal
सर्व
All

💡 अर्थ

तब अर्जुन ने कृष्ण से कहा, 'मेरे रथ को दोनों सेनाओं के बीच ले चलिए, ताकि मैं इन सभी सैनिकों को देख सकूँ।'

अध्याय 1, श्लोक 62

तैसे ते कुरुक्षेत्र । जे धर्माचे पवित्र । जेथ आले आहेत विचित्र । दोन्ही दळें ॥ ६२ ॥

"In that manner, at Kurukshetra, the sacred land of Dharma, two diverse armies have assembled."

कुरुक्षेत्र Noun
Kurukshetra
कुरुक्षेत्र (युद्धभूमी)
The battlefield of Kurukshetra
पवित्र Adjective
Pavitra
पावन किंवा शुद्ध
Holy or Sacred
विचित्र Adjective
Vichitra
विलक्षण किंवा विविध प्रकारची
Strange or Diverse
दळें Noun
Dale
सैन्य किंवा फौजा
Armies
धर्माचे Noun
Dharmache
धर्माचे किंवा कर्तव्याचे
Of Righteousness

💡 अर्थ

उसी प्रकार वह कुरुक्षेत्र, जो धर्म का पवित्र स्थान है, वहाँ दोनों ओर की विचित्र सेनाएँ एकत्रित हुई हैं।

अध्याय 1, श्लोक 63

तैसे ते कुरुक्षेत्र । जे धर्माचे पवित्र । जेथ आले एकत्र । उभय दळ ॥

"In that manner, on the sacred land of Kurukshetra, both the armies assembled."

तैसे Adverb
Taise
त्याप्रमाणे / अशा प्रकारे
In that manner
कुरुक्षेत्र Noun
Kurukshetra
कुरुक्षेत्राचे मैदान
The field of Kurukshetra
पवित्र Adjective
Pavitra
पावन / शुद्ध
Sacred / Holy
एकत्र Adverb
Ekatra
एका ठिकाणी
Together
उभय Adjective
Ubhaya
दोन्ही
Both
दळ Noun
Dala
सैन्य / फौज
Army / Forces

💡 अर्थ

उसी प्रकार उस पवित्र धर्मक्षेत्र कुरुक्षेत्र में, जहाँ दोनों सेनाएँ एकत्रित हुई थीं।

अध्याय 1, श्लोक 64

तैसे ते उभय दळ । अति दुस्तर आणि प्रबळ । देखिले तेथें सकळ । संजयें तिये ॥

"In that manner, Sanjaya saw both those armies, which were extremely difficult to overcome and very powerful."

उभय Adjective
ubhaya
दोन्ही
both
दळ Noun
daḷa
सैन्य
army
दुस्तर Adjective
dustara
पार करण्यास कठीण
difficult to cross or overcome
प्रबळ Adjective
prabaḷa
शक्तिशाली
powerful
सकळ Adjective
sakaḷa
सर्व किंवा पूर्णपणे
all or entirely

💡 अर्थ

संजय ने वहां उन दोनों सेनाओं को देखा, जो अत्यंत विशाल और शक्तिशाली थीं।

अध्याय 1, श्लोक 65

तेणें महाघोषें थोरें । आकाश दुमदुमित भरें । जेणें कडाडित अंबरें । पडती कीं काय ॥ ६५ ॥

"With that great tumultuous sound, the sky was filled with resonance, as if the heavens would crack and fall."

महाघोषें Noun
Mahaghoshena
मोठ्या आवाजाने
With a great sound
थोरें Adjective
Thore
प्रचंड किंवा मोठ्या
Massive or great
दुमदुमित Verb
Dumdumita
प्रतिध्वनीने भरलेले
Resonated
अंबरें Noun
Ambare
आकाश
Sky or Firmament
कडाडित Adverb
Kadadita
तडकून किंवा कडाडून
Cracking or thundering

💡 अर्थ

उस भीषण ध्वनि से सारा आकाश गूंज उठा। ऐसा लगा मानो आकाश फटकर गिर पड़ेगा।

अध्याय 1, श्लोक 66

तैसे कुरुक्षेत्रीं दोन्ही दळें । आलीं आहातीं मेळें । जैसें प्रळयकाळींचे काळें । अर्क दोन्ही ॥ ६६ ॥

"Likewise, both the armies have assembled on Kurukshetra, like two suns at the time of cosmic dissolution."

कुरुक्षेत्रीं Noun
Kurukshetri
कुरुक्षेत्रावर
On the field of Kurukshetra
दळें Noun
Dale
सैन्य
Armies
मेळें Adverb
Mele
एकत्र / समोरासमोर
Together / Facing each other
प्रळयकाळींचे Adjective
Pralayakalinche
प्रलयकाळातील
Of the time of cosmic dissolution
अर्क Noun
Arka
सूर्य
Sun

💡 अर्थ

उसी प्रकार कुरुक्षेत्र में दोनों सेनाएं एकत्रित हुई हैं, जैसे प्रलय काल के समय दो सूर्य एक साथ दिखाई दें।

अध्याय 1, श्लोक 67

तिये कोल्हाळें थोरें । ब्रह्मांड फाटों पाहे दरारें । जेथ कैलास ढळमळलें थोरें । सत्यलोकही गजबजला ॥ ६७ ॥

"With that great tumult, the universe seemed about to burst; whereat Kailas trembled greatly and Satyaloka too was agitated."

कोल्हाळें Noun
Kolhale
मोठा आवाज किंवा गोंधळ
Loud noise or tumult
ब्रह्मांड Noun
Brahmanda
विश्व किंवा जग
Universe
फाटों Verb
Phato
फाटणे किंवा दुभंगणे
To split or tear
ढळमळलें Verb
Dhalmalale
डळमळले किंवा हादरले
Trembled or shook
गजबजला Verb
Gajabajala
अस्वस्थ झाला किंवा खळबळ उडाली
Became agitated or disturbed

💡 अर्थ

उस भीषण शोर से ऐसा लगा मानो ब्रह्मांड फट जाएगा; जिससे कैलाश पर्वत डगमगा गया और सत्यलोक में भी खलबली मच गई।

अध्याय 1, श्लोक 68

तैसे अध्यात्मशास्त्रीं इये । परिपूर्ण पैं होये । जेथ अर्जुनु मिसळला आहे । श्रीकृष्णेंसीं ॥

"Thus, in the science of spirituality, this becomes complete, where Arjuna is joined with Shri Krishna."

अध्यात्मशास्त्रीं Noun
Adhyatmashastrin
अध्यात्मशास्त्रात
In the science of spirituality
परिपूर्ण Adjective
Paripurna
पूर्ण किंवा संपूर्ण
Complete or perfect
मिसळला Verb
Misalala
एकरूप झाला किंवा संवाद साधला
United or merged
श्रीकृष्णेंसीं Noun
Shrikrishnesi
श्रीकृष्णाशी
With Shri Krishna
इये Pronoun
Iye
यामध्ये
In this

💡 अर्थ

जिस प्रकार अध्यात्म शास्त्र में यह (गीता) पूर्ण है, क्योंकि यहाँ अर्जुन का श्रीकृष्ण के साथ मिलन (संवाद) हुआ है।

अध्याय 1, श्लोक 69

तो महाघोषु थोरु । जो दुमदुमितु अंबरु । जैसा प्रळयकाळचा क्रूरु । वारा सुटला ॥

"That great sound, which resonated in the sky, was like the fierce wind of the apocalypse."

महाघोषु Noun
Mahaghoshu
प्रचंड मोठा आवाज
Great sound/thundering noise
थोरु Adjective
Thoru
मोठा किंवा महान
Great or massive
दुमदुमितु Verb
Dumdumitu
दुमदुमणारा किंवा गाजणारा
Resonating or echoing
अंबरु Noun
Ambaru
आकाश
Sky
प्रळयकाळचा Adjective
Pralayakalacha
युगाच्या अंताचा वेळ
Of the time of apocalypse
क्रूरु Adjective
Kruru
भयानक किंवा कठोर
Fierce or cruel

💡 अर्थ

वह महान ध्वनि इतनी प्रचंड थी कि उससे सारा आकाश गूंज उठा, जैसे प्रलय काल की भयानक हवा चल रही हो।

अध्याय 1, श्लोक 70

तेणें अंतःकरणवृत्ती । सांवरायाची शक्ती । हारविली सर्वथा ॥

"By that (surge of emotion), the capacity to steady the mind's disposition was lost entirely."

तेणें Pronoun
Tene
त्यामुळे
Because of that
अंतःकरणवृत्ती Noun
Antahkaranavritti
मनाची अवस्था
State of mind
सांवरायाची Verb
Savarayachi
आवरण्याची किंवा नियंत्रण करण्याची
To restrain or control
शक्ती Noun
Shakti
सामर्थ्य
Power or strength
हारविली Verb
Haravili
गमावली किंवा संपली
Lost or vanished
सर्वथा Adverb
Sarvatha
पूर्णपणे
Completely

💡 अर्थ

उन सात्त्विक भावों के कारण मन को नियंत्रित करने की शक्ति पूरी तरह से समाप्त हो गई।

अध्याय 1, श्लोक 71

तरी अवधान एकवेळ दीजे । मग सर्वसुखासी पात्र होईजे । हे प्रतिज्ञोत्तर माझे । उघड ऐका ॥ ७१ ॥

"Give your attention just once, then you shall be worthy of all bliss; this is my solemn promise, hear it clearly."

अवधान Noun
Avadhana
लक्ष किंवा एकाग्रता
Attention or focus
दीजे Verb
Dije
द्यावे
Should give
पात्र Adjective
Patra
लायक किंवा योग्य
Worthy or eligible
प्रतिज्ञोत्तर Noun
Pratijnottara
प्रतिज्ञेचे शब्द
Words of promise
उघड Adverb
Ughada
स्पष्टपणे
Clearly

💡 अर्थ

कृपया एक बार अपना ध्यान दें, फिर आप सभी सुखों के पात्र बन जाएंगे। यह मेरी प्रतिज्ञा है, इसे स्पष्ट रूप से सुनें।

अध्याय 1, श्लोक 72

तैसे अध्यात्मशास्त्रीं इये । परिपूर्ण जे कां आहे । तेथें मतीसी रिगावो होये । हें नवल नोहे ॥

"Similarly, in this spiritual science which is complete, it is no wonder that the intellect finds entry."

अध्यात्मशास्त्रीं Noun
Adhyatmashastri
अध्यात्म शास्त्रामध्ये
In the science of spirituality
परिपूर्ण Adjective
Paripurna
पूर्णपणे भरलेले
Complete or perfect
मतीसी Noun
Matisi
बुद्धीला
To the intellect
रिगावो Noun
Rigavo
प्रवेश
Entry or access
नवल Noun
Naval
आश्चर्य
Wonder or surprise

💡 अर्थ

जिस प्रकार यह अध्यात्म शास्त्र पूर्ण है, उसमें बुद्धि का प्रवेश होना कोई आश्चर्य की बात नहीं है।

अध्याय 1, श्लोक 73

तैसे अध्यात्मशास्त्रीं इये । जो अधिकारिया होये । तोचि हे जाणे सोये । रसाची याची ॥ ७३ ॥

"Likewise, in this spiritual science, only he who is qualified can know the true nature of this essence."

अध्यात्मशास्त्रीं Noun
Adhyatmashastri
अध्यात्म शास्त्रामध्ये
In the science of spirituality
अधिकारिया Noun
Adhikariya
पात्र किंवा लायक व्यक्ती
Qualified or eligible person
जाणे Verb
Jane
समजतो किंवा ओळखतो
Knows or understands
सोये Noun
Soye
पद्धत किंवा मर्म
Method or essence
रसाची Noun
Rasachi
गोडीची किंवा आनंदाची
Of the essence or taste

💡 अर्थ

जिस प्रकार अध्यात्म शास्त्र में जो व्यक्ति पात्र होता है, वही इसके वास्तविक आनंद और मर्म को समझ सकता है।

अध्याय 1, श्लोक 74

तैसे अध्यात्मशास्त्र हे थोर । जेथ अर्जुनु मुख्य पात्रीं सादर । आणि संवादु हा साचार । संजय-धृतराष्ट्राचा ॥

"Likewise, this spiritual science is profound, where Arjuna is the primary respectful recipient, and it is the true dialogue between Sanjaya and Dhritarashtra."

अध्यात्मशास्त्र Noun
Adhyatmashastra
आत्मज्ञानाचे शास्त्र
Spiritual science
थोर Adjective
Thor
महान किंवा श्रेष्ठ
Great or Grand
पात्रीं Noun
Patri
भूमिकेत किंवा पात्राच्या ठिकाणी
In the role of a character
सादर Adverb
Sadar
आदराने किंवा सन्मानाने
With respect
साचार Adjective
Sachar
प्रत्यक्ष किंवा खरोखर
Truly or Actually
संवादु Noun
Sanvadu
चर्चा किंवा संभाषण
Dialogue

💡 अर्थ

उसी प्रकार यह अध्यात्म शास्त्र अत्यंत महान है, जिसमें अर्जुन मुख्य पात्र है और यह संजय तथा धृतराष्ट्र के बीच का वास्तविक संवाद है।

अध्याय 1, श्लोक 75

कां जे बाळकाचेनि मिषें । मायेचें पान्हा फुटें जैसें । तैसें अर्जुनें या मिषें । जगचि धालें ॥ ७५ ॥

"For just as a mother's milk flows for her child, so through the pretext of Arjuna, the whole world was satisfied."

बाळकाचेनि Noun
bāḷakācēni
बाळाच्या
of the child
मिषें Noun
miṣēṃ
निमित्ताने
on the pretext of
मायेचें Noun
māyēcēṃ
आईचे
of the mother
पान्हा Noun
pānhā
दुधाची धार
flow of milk
धालें Verb
dhālēṃ
तृप्त झाले
became satisfied
जगचि Noun
jagaci
संपूर्ण जगच
the whole world itself

💡 अर्थ

जैसे बालक के बहाने माँ को ममता का दूध उतर आता है, वैसे ही अर्जुन के बहाने सारा संसार इस ज्ञान से तृप्त हो गया।

अध्याय 1, श्लोक 76

तिये सैन्ये दोन्ही थोर । जैसे प्रळयकाळींचे सागर । मर्यादा सांडूनि अपार । मिळाले दोन्ही ॥ ७६ ॥

"Those two great armies, like the oceans at the time of cosmic dissolution, having crossed their limits, met each other."

तिये Pronoun
Tiye
ती
Those
सैन्ये Noun
Sainye
लष्कर किंवा सेना
Armies
थोर Adjective
Thor
मोठी किंवा महान
Great or Large
प्रळयकाळींचे Adjective
Pralayakaliche
युगांताच्या वेळचे
Of the time of dissolution
सागर Noun
Sagar
समुद्र
Oceans
मर्यादा Noun
Maryada
सीमा किंवा मर्यादा
Boundaries
सांडूनि Verb
Sanduni
सोडून किंवा ओलांडून
Leaving or Transgressing
मिळाले Verb
Milale
एकत्र आले
Met or Converged

💡 अर्थ

वे दोनों सेनाएं इतनी विशाल थीं कि मानो प्रलय काल के दो समुद्र अपनी मर्यादाएं लांघकर एक-दूसरे से मिल गए हों।

अध्याय 1, श्लोक 77

तैसा देशीकार लेणें । लेवविलीं शब्दरत्नें । कीं हे अर्थाचें पाहाणें । अर्थासीचि ॥ ७७ ॥

"In the same way, I have adorned the native language with ornaments of word-jewels, so that the meaning itself gazes upon its own essence."

देशीकार Noun
deshikara
प्रादेशिक भाषा (मराठी)
Regional language (Marathi)
लेणें Noun
lene
दागिना किंवा अलंकार
Ornament or decoration
लेवविलीं Verb
levavili
परिधान केली किंवा सजवली
Adorned or dressed
शब्दरत्नें Noun
shabdaratne
शब्दांची रत्ने
Jewels of words
पाहाणें Verb
pahane
दर्शन किंवा पाहणे
To see or vision
अर्थासीचि Noun
arthasichi
अर्थालाच
To the meaning itself

💡 अर्थ

जैसे आभूषणों से सुंदरता बढ़ती है, वैसे ही मैंने मराठी भाषा को शब्द-रत्नों से सजाया है, जिससे अर्थ स्वयं अपनी सुंदरता को निहारने लगे।

अध्याय 1, श्लोक 78

म्हणौनि कुरुक्षेत्रीं जे जाहले । तेचि हे श्लोक विन्यासले । म्हणौनि कुरुक्षेत्रा आले । पांडव कौरव ॥ ७८ ॥

"Therefore, what happened at Kurukshetra is arranged in these verses; hence the Pandavas and Kauravas came to Kurukshetra."

म्हणौनि Conjunction
Mhanauni
म्हणून
Therefore
कुरुक्षेत्रीं Noun
Kurukshetri
कुरुक्षेत्रावर
On the field of Kurukshetra
जाहले Verb
Jahale
घडले
Happened
विन्यासले Verb
Vinyasale
रचले किंवा मांडले
Arranged or composed
पांडव Noun
Pandava
पांडूचे पुत्र
Sons of Pandu
कौरव Noun
Kaurava
धृतराष्ट्राचे पुत्र
Sons of Dhritarashtra

💡 अर्थ

इसलिए कुरुक्षेत्र में जो कुछ भी हुआ, उसे ही इन श्लोकों में संकलित किया गया है; इसी कारण पांडव और कौरव कुरुक्षेत्र में एकत्रित हुए।

अध्याय 1, श्लोक 79

तंव तो अर्जुनु म्हणे कृष्णा । देखिलिया या आप्तगणा । मज मोहू उपजतसे मना । अतिशयो हा ॥ ७९ ॥

"Then Arjuna said to Krishna, 'Seeing these kinsmen, an extreme delusion arises in my mind.'"

तंव Adverb
Tanva
तेव्हा
Then
आप्तगणा Noun
Aptagana
नातेवाईक
Kinsmen / Relatives
मोहू Noun
Mohu
भ्रम किंवा आसक्ती
Delusion or Attachment
उपजतसे Verb
Upajatase
निर्माण होत आहे
Arising / Being born
अतिशयो Adjective
Atishayo
खूप जास्त
Excessive / Extreme

💡 अर्थ

तब अर्जुन कृष्ण से बोले, 'हे कृष्ण, इन अपने सगे-संबंधियों को यहाँ उपस्थित देखकर मेरे मन में अत्यंत मोह उत्पन्न हो रहा है।'

अध्याय 1, श्लोक 80

तैसेचि ते कृप द्रोण । आणि तो सैंधव जयद्रथु जाण । जे अचाट महाधनुर्धरपण । मिरविती जगीं ॥ ८० ॥

"Likewise, Krupacharya, Drona, and Jayadratha, who display their extraordinary mastery of archery to the world."

कृप Noun
Krupa
कृपाचार्य
Krupacharya
द्रोण Noun
Drona
द्रोणाचार्य
Dronacharya
सैंधव Adjective
Saindhava
सिंधू देशाचा राजा (जयद्रथ)
King of Sindh (Jayadratha)
अचाट Adjective
Achaat
अफाट किंवा विलक्षण
Extraordinary or immense
मिरविती Verb
Miraviti
प्रसिद्ध आहेत किंवा मिरवतात
Display or are famous for
धनुर्धरपण Noun
Dhanurdharpan
धनुर्विद्या किंवा धनुर्धारी असणे
Archery skill

💡 अर्थ

उसी प्रकार कृपाचार्य, द्रोणाचार्य और वह जयद्रथ भी वहाँ हैं, जो अपनी अद्भुत धनुर्विद्या के लिए संसार में प्रसिद्ध हैं।

अध्याय 1, श्लोक 81

तैसे ते कुरुबळ । अचाट आणि प्रबळ । देखिलें जेणें काळ । पांडुपुत्रें ॥

"In that manner, the son of Pandu saw the Kaurava army, which was vast and mighty."

कुरुबळ Noun
kurubala
कौरवांचे सैन्य
Kaurava army
अचाट Adjective
achata
अफाट किंवा प्रचंड
Immense or vast
प्रबळ Adjective
prabala
अत्यंत शक्तिशाली
Very powerful
देखिलें Verb
dekhile
पाहिले
Saw
पांडुपुत्रें Noun
panduputre
पांडुपुत्राने (अर्जुनाने)
By the son of Pandu (Arjuna)

💡 अर्थ

उसी प्रकार पांडुपुत्र (अर्जुन) ने कौरवों की उस सेना को देखा, जो अत्यंत विशाल और शक्तिशाली थी।

अध्याय 1, श्लोक 82

तंव तो अर्जुनु म्हणे कृष्णा । रथु दोन्ही सैन्यांमाझारीं आणा । जेथ उभे आहेत हे कुरुराणा । पाहीन मी ॥

"Then Arjuna said to Krishna, 'Bring the chariot between the two armies so that I can see these Kaurava kings standing here.'"

तंव Adverb
Tanva
तेव्हा
Then
माझारीं Preposition
Mazari
मध्ये
In the middle
कुरुराणा Noun
Kururana
कौरव राजे
Kaurava kings
पाहीन Verb
Pahin
पाहिन / बघेन
Will see
आणा Verb
Ana
घेऊन या
Bring

💡 अर्थ

तब अर्जुन ने कृष्ण से कहा, 'हे कृष्ण, रथ को दोनों सेनाओं के बीच ले चलो ताकि मैं यहाँ खड़े कौरव राजाओं को देख सकूँ।'

अध्याय 1, श्लोक 83

तंव तो अर्जुनु म्हणे । देवा हें काय मी न जाणें । परि येणें मोहें अंतःकरणें । व्याकुळ जाहलों ॥ ८३ ॥

"Then Arjuna said, 'O Lord, I do not say I don't understand this; but my heart is distressed by this delusion.'"

अर्जुनु Noun
Arjunu
अर्जुन
Arjuna
म्हणे Verb
Mhane
म्हणाला
said
न जाणें Verb
Na Jane
माहित नाही असे नाही
not that I don't know
मोहें Noun
Mohen
मोहामुळे / आसक्तीमुळे
due to attachment/delusion
अंतःकरणें Noun
Antahkarane
मनाने / हृदयाने
by the heart/mind
व्याकुळ Adjective
Vyakula
अस्वस्थ / कासावीस
distressed/agitated

💡 अर्थ

तब अर्जुन ने कहा, 'हे देव, ऐसा नहीं है कि मैं यह नहीं समझता; परंतु इस मोह के कारण मेरा हृदय अत्यंत व्याकुल हो गया है।'

अध्याय 1, श्लोक 84

तैसे संजयाचे बोलणे | ऐकोनि तो रावो म्हणे | आतां सांगावे तेणे | क्रमेंसी मज || ८४ ||

"Hearing Sanjaya's speech, the King said, 'Now tell me that in proper order.'"

तैसे Adverb
Taise
त्याप्रमाणे
In that manner
संजयाचे Noun
Sanjayache
संजयाचे
Of Sanjaya
ऐकोनि Verb
Aikoni
ऐकून
Having heard
रावो Noun
Ravo
राजा (धृतराष्ट्र)
King
क्रमेंसी Adverb
Kramensi
क्रमाने
In sequence
मज Pronoun
Maj
मला
To me

💡 अर्थ

संजय की बातें सुनकर राजा धृतराष्ट्र ने कहा, 'अब मुझे आगे का सारा वृत्तांत क्रमवार सुनाओ।'

अध्याय 1, श्लोक 85

येथ हे सकळही गोत्र । आणि आचार्यादि पवित्र । हे वधावे कीं सर्वत्र । हें न कळे ॥

"Here are all these kinsmen and holy teachers; should they all be slain? This I do not understand."

सकळही Adjective
Sakalahi
सर्व / सगळे
all
गोत्र Noun
Gotra
नातेवाईक / वंशज
kinsmen / clan
आचार्यादि Noun
Acharyadi
गुरु इत्यादी
teachers and others
पवित्र Adjective
Pavitra
शुद्ध / आदरणीय
holy / sacred
वधावे Verb
Vadhave
ठार मारावे
should be killed
न कळे Verb
Na kale
समजत नाही
do not understand

💡 अर्थ

अर्जुन कहता है: यहाँ ये सभी मेरे संबंधी और पवित्र गुरुजन हैं। क्या इन सबका वध करना उचित है? यह मुझे समझ नहीं आ रहा है।